Sheriff československého a President evropského pony expressu, také dlouholetý rozhodčí Rodeo Corralu WI-CZ, cowboy a kamarád.

V úterý 13.2.2007 nás v brzských ranních hodinách opustil Luděk Cowpack Burian – zakladatel a sheriff československého a evropského pony expressu, také dlouholetý rozhodčí Rodeo Corralu WI-CZ, cowboy a kamarád a kromě toho všeho také jeden z kmotrů našeho Hokýnka...

Říká se, že každý je nahraditelný, v tomto případě to bohužel neplatí, protože Cowpack byl jen jeden. Neúnavně dlouhá léta budoval čsl a následně i evropský pony express, troufám si říci, že není nikdo kdo by pro tuto organizaci udělal víc, pro Cowpacka to byl celý jeho život. Mimo to byl spolutvůrcem pravidel při veselejší příležitosti pro Rodeo Corral WI-CZ a jeden z nejlepších rozhodčích. Měl v hlavě spoustu dalších plánů a myšlenek, ale bohužel jeho srdce rozhodlo jinak…

Snad jsme jeho pouť na poslední cestu uctili dostatečně, od chrámu Páně v Hrusicích ho 22. 2. 2007 odvezl osmiválcový křižník amerických plání a symbol svobody, v doprovodu rodiny, přátel a cowboyů na koních, na hrusický hřbitov. Byl pochován v uniformě jezdce Pony Expressu a s kovbojskými poctami uložen na místo posledního odpočinku, vybaven vším, co jezdec potřebuje na pouť po věčných nebeských pláních.

Zůstala jsem „statečně“ spolu s Hokýnkem, jeho kmotřencem, stát za zdí hřbitova a pozorovala všechny ty drsné chlapy stojící kolem jeho hrobu, jak jim po tvářích proudem stékají slzy, nikdo nic neskrýval, nešlo to. A ti kdo se ještě drželi po prvních tónech hymny Pony Expressu nasazovali tmavé brýle, zvláště když si jí začala broukat pod vousy většina cowboyů a jezdců. Napadlo mě v tu chvíli jediné, ten kdo tohle dokáže, musel být opravdový chlap, a těch už mezi námi mnoho není. Myslím, že většina z nás v tu chvíli cítila zvláští hrdost a úctu, že patří k tomuto společenství.

Společně s Hokýnkem doprovodil Cowpacka také náš Romíček s Alešem Baudisem. Po obřadu na hřbitově jsme ještě se skupinou dalších jezdců uctili Cowpackovu památku jízdou z Hrusic do Všestarské hospůdky, kde na všechny čekalo občerstvení. Na této cestě Romíčka sedlala Lucka Olhová. Oba koně se chovali velmi klidně a zodpovědně, jako by chápali vážnost situace.

Snad se příště s přáteli setkáme

Zemřel 13.2.2007